Jeho historie se jeví krátkou, ale oč kratší o to zajímavější. Zde totiž mimo jiné spočívají ostatky nejpozoruhodnější ženy své doby, hraběnky Marie Walburgy Josefy Kajetány říšské hraběnky z Truchsess-Waldburg-Zeilu a Trauchburku, rozené říšské hraběnky Harrach-Rohrau a Tannhausen a Hohenems-Lustenau, dědičné paní na Spálově, Bystrém a Německém Jeseníku, Dámy Hvězdového kříže.
Lokace místního hřbitova byla vybrána samotnou hraběnkou, a po zřízení farnosti v obci v roce 1812 se započala psát i historie hřbitova samotného. V tomto roce byla taktéž dokončena stavba kostela Povýšení svatého Kříže, jenž je spojena s Francem Bielou, rodákem z nedaleké Opavy. Je pravděpodobné, že právě on byl požádán hraběnkou, aby provedl práce spojené se založením hřbitova, v místě jí vybraném. Cestou, která vede kolem hřbitovní zdi, se nejprve hraběnka ubírala sama a později, když ochrnula na obě dolní končetiny, byla vozena či nesena, na blízký Ořechový vrch, kde se kochala pohledy do krajiny Poodří. Snová melancholická krajina dalekých výhledů, ji inspirovala i umožnila konat ve prospěch zdejšího lidu. A tak poté, když její svíce dohořela a ona se stala součástí nebytí, byla označována přídomkem "Naše dobrá hraběnka". Právě zde snila o svém životě, o alchymii štěstí potřebné pro druhé. Krajina Poodří však na tuto ženu nezapomněla a ani nikdy nechtěla, proto byla na místním hřbitově jejími dědici postavena stavba, které se dnes říká hrobka Schindlerů.
Vstoupíme-li dnes na hřbitov, upoutá naši pozornost mohutná cihlová stavba tzv. kaple Fürstenberků postavená v roce 1889 v novogotickém slohu. Za hrobkou Schindlerů se musíme vydat směrem k centrálnímu kříži z roku 1863, a až od něho, když se podíváme směrem k východu (doprava) ji spatříme. Nepůsobí hmotově tak výrazně jako kaple. Před námi se otevírá empírová rodinná hrobka stylizovaná do otevřené sloupové síně, oddělené od okolí ozdobnou mříží. Má obdélníkový tvar o vnějších rozměrech 13,22x3,7 m. Uvnitř jsou do stěn zasazeny černé desky se zlacenými jmény a základními údaji o jednotlivých členech rodiny. Na čestném místě proti vchodu do hrobky je zasazena deska hraběnky Marie Walburgy (*22. 10. 1762 Brno +25. 5. 1828 Kunín). V roce 2012 bylo hraběnce Marii Walburze uděleno in memoriam čestné občanství a do hrobky Schindlerů umístěna pamětní deska.
Před rekonstrukcí hrobky v roce 2010 byla hrobka bílá, o původní barevnosti neměl nikdo ponětí. Nejstarší doposud známá černobílá fotografie hrobky je asi z roku 1920.
Dnešní návštěvníci mohou spatřit hrobku tak, jak pravděpodobně vypadala kolem roku 1870, ač je její výstavba datována už od k roku 1850. Sondami bylo zjištěno, že vnější plášť byl zelenkavý, později šedý. Vnitřní část byla okrová. Vzhledem k tomu, že zelenkavá barva je i v sondách v kostele, je pravděpodobné, že přebytky byly právě využity na vymalování hrobky. Později byla přemalována šedou barvou, barvou modernější, která lépe vystihuje tuto stavbu. Součástí rekonstrukce je i vnější osvětlení.
V roce 1994 byla zřízena ze starých německých náhrobků pietní část s křížem, který byl původně umístěn v evangelické části hřbitova.
V roce 1926 byla předána správa hřbitova obci.
Datum vložení:
21. 2. 2017 14:19
Datum poslední aktualizace:
31. 5. 2021 12:10
Autor:
Dnešní návštěvníci mohou spatřit hrobku tak, jak pravděpodobně vypadala kolem roku 1870, ač je její výstavba datována už od k roku 1850. Sondami bylo zjištěno, že vnější plášť byl zelenkavý, později šedý. Vnitřní část byla okrová. Vzhledem k tomu, že zelenkavá barva je i v sondách v kostele, je pravděpodobné, že přebytky byly právě využity na vymalování hrobky. Později byla přemalována šedou barvou, barvou modernější, která lépe vystihuje tuto stavbu. Součástí rekonstrukce je i vnější osvětlení.
