Informace o potvrzení ohniska newcastleské choroby - Sedlnice

Chovatelům drůbeže a jiných ptáků chovaných v zajetí se doporučuje důsledné dodržování opatření biologické bezpečnosti ve svých chovech, spočívající zejména v ochraně chovaných ptáků před kontaktem s volně žijícími ptáky, kteří jsou nejčastějším zdrojem nákazy pro chované ptáky. V následujících 30 dnech se doporučuje vypouštět chované ptáky pouze do ohraničených venkovních prostor/výběhů a zabránit kontaktu s volně žijícími ptáky. Krmivo a napájecí vodu určenou pro chované ptáky umístit do budov, popř. pod přístřešky, aby nedošlo k jejich kontaminaci trusem volně žijícího ptactva.

V případě, že chovatelé zjistí zvýšené úhyny chovaných ptáků, změny ve zdravotním stavu
nebo změny v produkci vajec chovaných ptáků, je třeba, aby tyto skutečnosti neprodleně
oznámili KVS SVS pro MS kraj – tel: 596781911, 720 995 203.

Dále bychom Vás chtěli informovat, abyste v případě nálezu zvýšených úhynů u volně žijících
ptáků ve Vaší obci nebo v její blízkosti rovněž neprodleně informovali KVS SVS pro MS kraj –
tel: 596781911, 720 995 203 a jednali pouze podle jejího pokynu.

Pro úplnost uvádíme, že newcastleská choroba drůbeže, kterou lze v literatuře nalézt i pod
názvem pseudomor drůbeže, je virové onemocnění zařazené do skupiny nebezpečných
nákaz. Při onemocnění dochází ke značným ztrátám a u mladé drůbeže může dosáhnout až
100%. Onemocnět může kur domácí, krůta, perlička, bažant, holub, hrdlička a některé druhy
exotických ptáků. Vodní drůbež je proti nákaze odolná. Nemoc se přenáší mezi drůbeží
kontaktem, ale i volně žijícím ptactvem, pracovními pomůckami. Na člověka tato nemoc
přenosná není, ale člověk může být rovněž pasívním přenašečem viru. Virus je nejčastěji
vylučován trusem a hlenem z tělních dutin, krví a vnitřnostmi usmrcené nebo uhynulé drůbeže.
K onemocnění nejčastěji dochází za 3 - 6 dní po infekci. Nemoc se projevuje u kuřat dýchacími
potížemi, někdy i nervovými poruchami. Dospělá drůbež má vysokou horečku, nepřijímá
krmivo, je netečná. Nemoc je doprovázena průjmem, nervovými poruchami, zmodráním
hřebínku a lalůčků, sípavým dechem a prudkým poklesem snášky. Sípavý dech je způsoben
tvorbou našedlého nebo narůžovělého hlenu, který se hromadí v hrtanu a může vytékat z
nosních otvorů. Léčba je většinou neúčinná a ani se neprovádí, nemocné kusy se utrácí.
Kromě preventivního očkování lze chovy chránit důsledným dodržováním zásad ochrany
chovů před zavlečením nákaz.